načítám data...

PRŮMĚRNÝ BLOG, PRŮMĚRNÉ AUTO A TROCHA MÉ AUTO HISTORIE

18. ledna 2019, 22:04 8 komentářů screepy

aneb jak se zě mě stal průměrný autíčkář..

zobrazit celou galeriiPavel Pustina: PRŮMĚRNÝ BLOG, PRŮMĚRNÉ AUTO A TROCHA MÉ AUTO HISTORIE

Ahoj přátelé autíčkáři, v první řadě bych rád podotknul, že jsem moc rád, že jsem objevil asi před rokem tento web, je to konečně web o autech přesně dle mého gusta a některé blogy, především týkající se ojetin jsou óda na čtenářovo ucho nebo spíše oči.

A tak jsem se po čase rozhoupávání rozhodl, že i já přispěji svojí trochou do mlýna. Toho času ve věku páně Krista jsem průměrným občanem s průměrným autem a průměrnou hypotékou až do smrti.

A právě to průměrné auto bych tady chtěl představit. O auta se zajímám bratru od svých 12 let, kdy jsem si pravidelně za mrzké kapesné kupoval Auto Tip a tam hltal všechny články a tajně snil o tom, jak jednou budu hrdým majitelem BMW E46, což v tu ddobu bylo etalonem a modlou všech řidičů. Inu našim se také líbilo, ale protože byl rozpočet omezený, v roce 1997 jsme si pořídili první rodinný vůz Fiat Uno 1.5 i.e., nutno podotknout, že těch 75 koní s tou papírovou krabičkou hýbalo velmi důstojně a Chorvatsko jsme s tím také obligátně dali s taškou plnou paštiky a řízků, těžko říct, jestli ještě brázdí naše cesty, ale rez se mu začínala stávat nepřítelem. V roce 2001 byl pořízen 5 let starý Fiat Brava 1.6, který rodičům sloužil dlouhých 15 let, měl vrtochy, ale stát zůstal jen jednou, když mu odešlo táhlo převodovky. Jinak nás vždycky odvezl, kam měl a nutno dodat, že i toto auto s emisními normami nepokřiveným motorem jelo velmi slušně.

Ale před pár lety už nastala doba, kdy jsem se dostal do produktivního věku a začal pokukovat po svém opravdovém prvním autě. Co vyhrálo si asi každý čtenář domyslí, etalon je etalon a když už byly tak cenově dostupné, tak proč ne, E46 320i touring. První jízda byla óda na radost, druhá taky a pak ještě několik dalších, než jsem ráno přišel k autu a ono prostě a jednoduše po nastartování ihned chcíplo, objevila se oranžová kontrolka motoru a od té doby se to s ním táhlo jako smrad, vydalo by to tak na tři blogy, škoda mluvit, byl jsem rád, že jsem se ho před půlrokem zbavil a pořád ještě za velmi dobrou cenu, ale nebudu nalhávat, že během jeho vlastnictví do něj zahučelo pěkných pár desítek tisíc. Etalon se neosvědčil, paradoxně kamarád má dodnes taky etalon, taky v touringu, v dehtu, co má najeto dvakrát tolik co jsem měl já a to auto mu šlape jako hodinky. No není každý den posvícení a chybami se i autíčkář amatér učí. Ale vždycky když to auto jelo, jak mělo, tak jsem z něj byl nadšený.

Jenže osud před dvěma a pů roky změnil mou geografickou působnost, tedy osud, za vším hledej ženu a já musel chtě nechtě řešit daily car na dojíždění do práce, každý den 50km, v horách, takže zimy jsou opravdu zimy a mít tu zadokolku s R6 by nebylo úplně ekonomické rozhodnutí, i kdyby byla sebevíc spolehlivá. A tak nastal čas vybírání, rozkaz zněl jasně, jednoduché auto, kombík, benzin (nafta patří do kamen), aby to alespoň trochu jelo, když se podřadí a aby mě to nesežralo na nákladech jako etalon. A cena, obligátních 150 – 200 tisíc.

A jak to dopadlo? Narazil jsem na …. (chvilka napětí)…Ford Focus 1.6 v kombíku, rok 2008, najeto 35 000 km, cenovka 185 000 Kč, no samozřejmě jsem ho koupil. Vše zdokladované papíry, takže nebyl důvod mít strach, že kilometry jsou dobrou prací pána s notebookem.

A od té doby spolu žijeme v symbioze, v symbioze, kdy už máme najeto cca 50 000km, kdy nás stojí dle mé finanční auto kalkulačky jeden kilometr 3,5 Kč včetně paliva a kdy se nic nekazí (krom žárovek za 50 Kč/ks) a kdy to auto každý den nastartuje a jede, brzdí, svítí, řadí, stírá a funguje přesně tak, jak má daily car fungovat. Olej si měníme sami, protože je to zábava na dvě hodiny odpoledne, na jaře se chystáme na svíčky a rozvody (ty si sami měnit nebudeme).

 Auto není výbuch luxusu, výkonu, ani ničeho jiného, to auto je průměrným autem, do kterého hodím svoje zablácený horský kolo, pak vytřepu bordel z deky / vany z kufru a jedu dál, nechovám k němu respekt jako k božstvu, neumývám ho každý týden v myčce, prostě s ním jezdím a ono plní různé funkce, které od něj očekávám a plní je dobře. Naučíte se řadit a ani toho předjíždění se není třeba bát, trojka se dá točit do 140 kmh, to se najednou diví i jiní dehtoví chlapci, samozřejmě jednou tomu dojde dech, těch 74 kw je limitujících, především na dálnici krutě chybí asi 30 kw a šestý převodový stupeň, ale víte co, tam se zařadim do davu, jedu 125kmh tacho a spotřeba je kolem 6,5l. Jenže já se nemusím bát o turbo, o kdejaké fičurky, které kdejaká novější auta mají. Z čeho jsem nadšený je vyhřívané čelní sklo, nejlepší funkce u auta jakou jsem kdy měl, vyhřívané sedačky jakbysmet, tady u nás v horách jste za každé vyhřívání nad rámec standardu rádi.

Auto je pohodlné a nedrncá. Jel jsem novějšími, lepšími auty a řada z nich drncala více, třeba trojková Octavie ač tišší na dálnici tak některé nerovnosti, to byly rány až hanba od zadní nápravy. Jízdní vlastnosti obecně jsou (a to se ví) velmi silnou stránkou auta, jen vyšší posez trochu brzdí chuť to do zatáčky poslat ještě rychleji, v etalonu se sedělo níže a byla tam větší důvěra, ale když už to tam člověk opravdu pošle, tak auto mírně zaklekne a vykrouží sebejistý oblouk. Je to průměrné auto, které nadprůměrně plní svou funkci.

Srdce by velelo, jdi si koupit něco lepšího, silnějšího, luxusnějšího, jenže rozum říká, nech si pracanta, vždyť do něj zatím leješ jen benzín a olej a měníš žárovky. A radši si ty peníze užij jinde a já si je užívám raději v horách a na výletech, kam mě doveze mé průměrné auto.

 


Nový komentář

Komentář úspěšně přidán.

Komentáře

Kuře
19. ledna 2019, 10:58
0

To je moc hezký blog, trefil ses mi do noty:)

A ten poslední odstaveček... srdce versus rozum... to mi mluvíš z duše:)
Bohužel já asi mlnebudu mít dostatek toho rozumu abych ho poslechl a udělal to jak ty...

reagovat
PepaSFI
20. ledna 2019, 10:52
0

tak mě napadlo, k té hlášce že nafta patří do kamen, myslím že tady asi nebude moc pamětníků co by znali naftový kamna a i obecně to nebyla zrovna masová záležitost.

reagovat
Berzelius
22. ledna 2019, 17:06
0

Pamatuju...dokonce ve vedlejším domě, který patřil bratrovi jsou dodnes..dům byl zchátralý a bratr nakonec dostal nabídku na pěkný byt za pár šlupek v té době..tak než ho splatil a prodal tak jsem ho využíval jako kalírnu na silvestry a pod..a v jedné místnosti měl právě zmíněná naftová kamna. Pamatuju si jak kamarád co byl v té době zastánce naftových povozů ukápla slza, když mě viděl na silvestra jak sem doléval naftu :- )

Mr
Mr.DAWE
20. ledna 2019, 11:44
0

Chlape, ty mi mluvíš z duše. Úplně jsem dostal chuť napsat také nějaký takový blog a viděl bys jak jsou naše příběhy podobné.
Neměl jsem tedy "etalon" o kterém jsi psal ty, ale pokud to zkrátím tak první auto Focus 1 combi po FL v naftě 1,8 TDCi. Vždycky jsem chtěl Focuse, pak přišel na řadu 2 po FL v 1,6 TDCi (ano vím, že to je problémový motor), ale se mnou najezdi od 90 do 137 tis km bez závady. A dále jsem zatoužil po českém etalonu v benzínu. Hoši to byla chyba jakou svět neviděl. Octavia 2 před FL v 2,0 FSi a combi. No bylo to přesně jak píšeš. Cituji: "První jízda byla óda na radost, druhá taky a pak ještě několik dalších, než jsem ráno přišel k autu a ono prostě a jednoduše po nastartování ihned chcíplo, objevila se oranžová kontrolka motoru a od té doby se to s ním táhlo jako smrad, vydalo by to tak na tři blogy, škoda mluvit, byl jsem rád, že jsem se ho před zbavil".
A pak přišla rodina, děti a potřeba Daily Car. No skončil jsem uplně stejně ve Focusu 2 po FL s 1,6 benzinem a 74kW a jsem nadmíru spokojen. Samozřejmě mě už několikrát napadlo ho vyměnit za něco víc cool a s vyšším výkonem, lepší výbavou, ale zatím jsem svého jednorožce který by byl hoden nahradit Fíka nenašel a asi dlouho nenajdu. Je to vlastně fajn Daily a mám ho rád.

reagovat
VK
VK
20. ledna 2019, 16:52
-1

"Etalon se neosvědčil, paradoxně kamarád má dodnes taky etalon, taky v touringu, v dehtu, co má najeto dvakrát tolik co jsem měl já a to auto mu šlape jako hodinky."

Asi informačně nejpřínosnější část textu.

reagovat
Stanley
21. ledna 2019, 12:51
0

To mi připomíná můj dávný focus 1.6 benzín. Vděčné bezproblémové auto, které chtělo vyměnit jen čep, termostat a baterku. A jezdilo a jezdilo. Od té doby vlastně nemám rád oktávky. Fordík ukázal, že je možné mít auto za poloviční cenu, s nižším nájezdem, nesrovnatelně větším pohodlím a zábavnější jízdou, než u toho všemi velebeného rodinného štěstí.
Na focuse si vzpomenu vždycky, když má můj zábavný sportovní krám nějaký provozní problém a říkám si, jestli bych s fordem neměl vyrovnanější a zenovější život. Bezesporu měl. Pak to ale ráno krosím po místních prodloužených okreskách do práce (a odpoledne z práce), na rozdíl od ostatních potemnělých a nepřítomných obličejů v autech okolo se tlemím a vím, že pokud život dá, ke spolehlivějšímu, ale obyčejnému autu se nevrátím :-)
-
Komentář upraven 21. 1. 2019, 12:52:41

reagovat
Bavoraczech
24. ledna 2019, 09:59
0

Tak jako vono jo. Já bych teda Focuse po předchozích zkušenostech s Fordy už asi nekoupil (možná Mondeo nebo S-MAXe, protože se mi prostě líbí zvenka i zevnitř), ale naprosto chápu. Na daily mám Xsaru Picasso, která mě stála 13000 a zhruba podobnou částku stál počásteční servis. A to auto prostě jezdí. V polovině intervalu výměny oleje tam doliju půl litru, občas doleju do serva co prosakuje... při tom vezmu vodu do ostřikovačů a jezdím. Občas vyndám sedačky a popovezu sporák, a nebo kola na Šumavu a nemrzí mě, když to vevnitř zaprasím nebo když mi to někdo na parkovišti odře. Je to prostě pracant za pár peněz a ne zánovní leštěnka :)

reagovat
ToMyx
12. února 2019, 14:45
0

Pěkně vyzvihuješ Focuse. Jednoduchostí, spolehlivostí a moc dobrým podvozkem zase tak průměrný není na poměry třídy a zaměření. Jasně, není to žádná raketa, ale jednoduché a příjemné auto s nudným designem. Když jsem pořizoval kombi pro rodinu, požadoval jsem podobné výsledky, dokonce jsem slevil z jízdních vlastností což bylo vyváženo komfortem. Následně jsem ale došel ke zjištění, že mi v životě něco chybí a najednou byly v rodině auta dvě. Jedno rodinné a druhé také s talentem pracanta, ale hlavně moje:-) Bylo za cca 2-3 průměrné platy a postupem času se z něj stává víkendovka. Nikdy nebyl technický problém, veškeré investice byly jen můj pouhý výmysl v duchu funkčních úprav. Takže cesta jak dušičce dopřát, tu stále je. Ani nemusí být nákladná ;-)

reagovat