načítám data...

Můj život s Golfem

11. prosince 2018, 14:35 10 komentářů PlusOne

"Doktore, sakra, nevíš o nějakém pěkném kupátku?"

zobrazit celou galeriiPavel P......: Můj život s Golfem

Psal se rok 2007, a já jsem zatoužil po něčem novějším, rychlejším, pohodlnějším, a lépe vybaveném, než byl můj Forman. 

Sedím u kamarádky na kafíčku, a s jejím přítelem, familiérně přezdívaným “Doktor”, řešíme auta. Ještě nejsem stoprocentně rozhodnutý, do čeho půjdu, ale jedno vím jistě – bude to mít jen dvoje dveře. Doktůrek, majitel velmi zachovalé E34 535i na krásných originál 17” “sekerách” z M5, má samozřejmě jasno – E36 (s tím správným počtem dveří), nic jinýho to bejt nemůže…..”Markét, otevři internet, a podívej se, co je tu v okolí k dispozici”, zní jasný povel. Markét našla žluté kupé asi dvacet kilometrů od nás…rychlý telefonát s majitelem, a za deset minut už sedíme v autě (Doktorově) a jsme na cestě k němu. Žlutý krasavec je krásný jen z dálky, kupátko nenese jen známky používání, jak stálo v inzerátu, být stříbrné a mít pět dveří, podezírám ho, že dělalo stunt double Simírově stříbrné šestačtyřicítce v seriálu Kobra 11. Pár otázek na majitele, a zase jedeme zpátky, pochopitelně bez auta. Ani zkušební jízda neproběhla, což sice mě osobně trochu mrzelo, ale podle Doktora si nemusím dělat starosti, nebylo o co stát. Aby měla dušička klid a můj žal z nekoupě nového auta se trochu umenšil, nechává mě řídit svou vymazlenou třiapůlku, zatímco s někým telefonuje. Soustředím se na řízení auta, ve kterém sedím prvně, a tak chytám jen útržky rozhovoru…..”dovezls dvě? Co jsou to zač?”…….”Aha, aha….oboje benzín? Jedno nafta? Ok….”….”no hele, kdy se na to můžem dojet podívat?”..”jo, o někom bych možná věděl”…”Díky, čau……hele, otoč to, jedem k Petrovi”, obrací se na mě, “dovezl z Říše nějaké pelešiny, tak se na ně pojedeme podívat”. Pelešiny, pomyslím si, nic pro mě…a nechávám se Doktorem navigovat na místo.

Petrovi před barákem stojí dva Golfy. Jeden stříbrný čtyřkový kombík, a jeden….čtenář minulého blogu už tuší…..trojkový, třídvéřový, modrofialový kousek s nějakými emblémy na C-sloupcích. Gé-čtverka tehdy byla mimo můj rozpočet (a navíc, kdo by chtěl rodinný kombík s dieselem pod kapotou v takové situaci, že?), ale troječka byla za rozumnou cenu, a taky to byl třídvéř….trošku zklamání, že pod kapotou je takové ministádečko (1.4…..něco novějšího, rychlejšího, pohodlnějšího….pamatujete na první větu??), ale co, projedeme se, auto je pohledově v hodně dobrém stavu, motor taky nezní špatně, tak uvidíme, třeba to nebude taková katastrofa. No, nebyla. Auto jede překvapivě slušně, nic nemlátí, nevrže, na třináct let staré auto je to solidní (něco novějšího, rychlejšího, pohodlnějšího….už zase ;-) ), takže si plácnem, auto na podvalu převezou k Doktorovi (zmínil jsem se, že se živí jako autolakýrník???), kde se Golf zbaví barevného nápisu “Lejla v autě”, pár drobných orezlinek na blatnících, a dostane ošetření dutin voskem a celkový nástřik podvozku nějakým sajrajtem, v Dojčlandu se tomu nikdo nevěnoval, a já auto kupoval na podzim, takže proto. Plus olej, filtry, a pár dalších drobností. No, a já se v týdnu otočím v bance, vyberu konto, a dostavím se s kešem někdy za týden, to už by to mohlo být hotové….pak budeme řešit přihlášení.

No a konečně se dostáváme k tomu, co jsem to vlastně koupil. Golf 1.4 benzín, 44kW, edice “Pink Floyd” (to jsou ty zeleno-stříbrné čmárance na C-sloupkách a na kapotě), barva modrofialová perleť, rok 1994 – jindy se tahle edice nevyráběla. Výbava volant, kola, posilovač řízení, střešní okno, dva bagy, ABS, zeleně tónovaná okna…no, a to je asi všechno (novější, rychlejší, pohodlnější a lépe vybavené…už naposled :-D Tohle jediné se snad povedlo spnit). Najeto 200kkm, v Německu dva majitelé (resp. majitelky….), kovomorka minimální. V euforii z nového auta jsem hned druhý den sedl k netu, a začal jsem hledat nějaká pěkná kola. V TP byla možnost až 15” (auto bylo na 14” plecháčích se zimními pneu), takže jsem se soustředil na tenhle rozměr, a našel jsem. V Náchodě. Hm….jeden telefonát, a druhý den jsem si udělal výlet na sever Východních Čech, kde jsem pár Palackých a jednoho Masaryka vyměnil za  jednodílná BBS SFJ, která se původně dělala nejspíš pro Opel, resp. jeho dvorního úpravce Steinmetz. No, nebylo to naposled, co jsem měl kola dřív, než auto… Golfa jsem si po dvou týdnech od Doktora vyzvednul, a pak jsem spokojeně sedm let jen jezdil. Zazvonil zvonec, pohádky je….. no tak to ani omylem! Koupí to teprve všechno začalo, a od pohádky ten příběh byl leckdy na míle daleko. Do auta zahučely na moje tehdejší (vlastně i současné) poměry nehorázné peníze, ale vzhledem k tomu, že to nebylo všechno najednou (to bych si tehdy býval byl mohl dovolit ty GIV fdýzlu od Petra i dvě…), člověk to tak nějak překousne….a popravdě, vzhledem k tomu, že většina peněz šla na vzhledové úpravy, mi to bylo i celkem jedno.

Golf v průběhu těch let prodělal několik obměn zadních světel, nejdřív jsem mu pořídil čirou sadu zadních lamp a předních blikačů, po pár letech se mi to přestalo líbit, takže jsem to vyměnil za tmavé, až jsem nakonec auto “ladil” do oné zelenostříbrnofialové kombinace, která je daná edicí. Na zadku se tak usadily mentolkově zelené lampy, které vyráběla Hella jako “Hella Magic colours green”, boční blikače totéž, a přední trio jsem měl koupené (ale předtím, než jsem je stihl instalovat, jsem se auta zbavil, proto jsou na foto tmavé). Nikdy mě nelákaly laminátové sady, spojlery a podobné ptákoviny, takže co se tohoto týče, raději jsem nechal nalakovat nárazníky a boční lišty do barvy auta. Líbilo se mi to mnohem víc, a vzhledu auta to, dle mého, jen prospělo. Zvenku vše doplnila maska bez znaku, taktéž lakovaná do barvy auta, a sportovní podvozek, který se postaral o optické snížení. Jako třešinku na dortu se mi někdy v roce 2009 podařilo za rozumný peníz pořídit kola RSL Cult velikosti 15”, která jsem nechal nalakovat – základem byla mentolkově zelená metalíza, a přes ni lakovaný modrofialový pigment. Výsledkem byl zajímavý efekt otevřené mušle, kdy při různých úhlech pohledu barva přecházela z modrozelené až po tmavě fialovou. Límce zůstaly leštěné (peklo se o to starat…už to nikdy neudělám), původní falešné šrouby (je to tak, kola jsou jednodílná, na šroubovaná si jenom hrají…) jsme nahradili nerezovými, a obul jsem na to pneu 195/45, rozměr, který na to sice tak úplně nepatřil, ale vypadalo to líp (vzhled je všechno, to se rozumí! Nosnostního indexu jsem se ale držel, a byl celkem oser ty gumy sehnat! Původní rozměr byl 195/50…). 

V interiéru taky nezůstalo všechno při starém, volant jsem nechal pošít kůží, sedačky vyměnil za sedáky z Pink Floyda kabrio, jen potřebovaly přečalounit – středy jsem vyčistil a zachoval (kvůli specifické látce pro edici Pink Floyd), a nechal nově počalounit boky, včetně nových molitanů pro výraznější boční vedení – při těch rychlostech, kterých tenhle sprinter dosahoval, bylo nezbytně nutné mít auto za všech okolností pod kontrolou, což sériová placatá sedačka neumožňovala (“sarkasmus!”). Dobastlil jsem nějaké to audio, a vrcholem všeho bylo ukradení golfového míčku na hřišti v Německu při jedné z mnoha služebních cest – z něj jsem následně vyrobil novou hlavici na řadící páku (aby to bylo stylové – když je to Golf….).

Co se pohonné jednotky týče, tam nebylo moc s čím čarovat. 60 koní je 60 koní, neurazí, nenadchnou, spousta jich pravděpodobně během těch let umřela, takže se postupně dělaly ventily, těsnění pod hlavou, hlava samotná se srovnávala, auto dostalo nové rozvody, spojku, nové svíčky, nakonec se i motorový prostor převložkovával, dávala se nová ojniční ložiska, pístní kroužky, potřeba to nebylo, ale když už byl motor rozebraný….nakonec se lehce upravil airbox, a místo papírové vložky dýchal přes filtr Green. Motor se posadil na nové silentbloky, v převodovce se vyměnil olej, nahodily nové brzdy, a pak se spokojeně jezdilo, zazvonil zvonec, pohádky….ještě ne? Aha. Tak tedy, celá tahle akce trvala cca tři roky, s autem se pochopitelně jezdilo, vždycky se udělalo, co mě zrovna napadlo, a na co jsem měl “zbytečné” peníze. Nevadilo mi, že to nedává smysl, bavilo mě to, a dělalo mi to radost. Pak jsem poznal manželku, chvíli to bylo naše jediné auto (její Favorit na plyn se nepočítá), odjeli jsme s ním naši první společnou dovolenou, po té mi žena ukázala na těhotenském testu dvě čárky, a já Golfa odsunul na vedlejší kolej, začal řešit rodinu, bydlení, auto už nebylo středem mého vesmíru….po koupi rodinného přepravníku začalo sloužit jako druhé auto v rodině (slušelo by se říct “poté, co žena zrušila svého Favorita”…). Manželka ho třikrát postupně faceliftovala, poprvé celkem nevinně a neviditelně o sousedovic pick-upa (prasklý zadní nárazník, soused dveře na výměnu, vyřešila jedna Němcová…), podruhé to nebyla její vina, paní, co před ní signalizovala odbočení vlevo si to na poslední chvíli rozmyslela, a začala točit doprava – žel bohu přímo do mé kolemprojíždějící manželky….auto tak dostalo nový aerodynamický prvek táhnoucí se od předního blatníku až po zadní nárazník, paní doktorka (ne, nebyla to příbuzná lakýrníka ze začátku článku, tohle byla skutečně lékařka…) nicméně vinu přiznala, a škodu nám uhradila její pojišťovna. Neopravoval jsem to, peníze byly potřeba jinde, i když mi to bylo trochu líto….no, nemuselo – pár měsíců po zákroku paní doktorky mi manželka volá do Německa na služební telefon roztřeseným hlasem, a líčí mi, že si jela pro obědy, položila plné obědníky k nohám spolujezdce, a jak točila zatáčku, obědníky se začaly kácet….reflex zafungoval, obědníky zachránila, žel bohu, volant nepustila a auto nesrovnala, takže jí do cesty skočil mladý javor….skóre 1:0 pro Golf, javor KO, předek auta bohužel komplet na výměnu, světla jsem měl doma, příčka, nárazník, chladič atd., auto jsem opravil, většinu doplňků prodal, než padnou ženě za oběť (zelené lampy, kola, atd.), a auto takto ještě chvíli provozoval…i když to vypadá, že se na něj kašlalo, nebyla to pravda, i tak dál pravidelně dostával olej a veškerý servis, který potřeboval – a že si o moc neřekl. Nakonec, díky tomu, že se narodil druhý syn, a žonglování s autosedačkami se nám špatným přístupem ještě o něco víc zkomplikovalo, a taky díky absenci klimatizace bylo rozhodnuto, že se bude hledat něco jiného. Auto jsem nechal za přepis klučinovi, který se nám celé rodině stará o auta (manželčin bratránek..), ten ho poslal dál, a pokud vím, ještě pořád jezdí. Takže teď už zvoní zvonec, následuje krátké shrnutí, a pak už konečně – konec.

Auto jsem vlastnil sedm let, najel s ním 80.000 kilometrů, a nikdy jsem nelitoval, že jsem ho koupil a celkem se do něj i vysypal. Sloužil dobře, bez sebemenšího zaváhání, a vždycky mě dovezl tam, kam jsem měl v úmyslu jet. Jasně, byla to stará a nevýkonná popelnice, ale pro mě to auto mělo duši (za těch nasypaných skoro čtvrt mega ji k***a muselo mít!!! Oups…a je to venku!), a občas lituju, že jsem se ho zbavoval. Pohrával jsem si s myšlenkou nějakou tu trojku zas někdy pořídit, znáte to, na hraní…….zatím mi v tom brání nedodělaný dům, a celkem naštvaná manželka – “máš motorku, co bys dělal s další starou vránou”…. a ne, necítím se jako podpantoflák – nebo to možná už nevnímám :-D Rozhodně si nestěžuju…věřím, že jakmile bude na domě všechno hotovo podle jejích představ, nebude takový problém tuhle myšlenku prosadit. Což, jak mi potvrdí každý, kdo se do něčeho takového pustí, není hotovo nikdy. Takže mi zatím nezbývá, než snít o dokonalé trojce, nejlepším virtuálním, autě, co jsem kdy vlastnil…..aneb, slovy klasika, “Když ji miluješ, není co řešit”.

 

Diskuze je otevřena ;-)

 

EDIT: Přidal jsem nějaké fotky….kdyby text nestačil :-)

 


Nový komentář

Komentář úspěšně přidán.

Komentáře

Ronoath
11. prosince 2018, 17:26
1

Tohle je moc hezký článek! Prožíval jsem něco podobného také, ale s jiným autem a vzdal to po třech letech vlastnictví...

Koukám, že tenhle blog budu sledovat...

reagovat
BubaaCZek
11. prosince 2018, 21:00
0

Pacient :)

reagovat
PlusOne
11. prosince 2018, 21:18
0

Takových se tady najde..... ;-)

Breakthru
11. prosince 2018, 23:26
0

nemám tyhle auta moc v lásce, ale pokud budeš do budoucna o nějaký G3 uvažovat, tak hledej spíš v něčem jako GT, GTI nebo VR6....ať to má základ....

reagovat
PlusOne
12. prosince 2018, 00:01
0

Myslím, že už to nejspíš zůstane jen v té teoretické rovině....ale kdyby náhodou, tak nějaké to 20Jahre v originálním stavu by mohlo časem i začít získávat nějakou hodnotu....:-)

Wa
Wardencliffe
12. prosince 2018, 05:46
0

Švagr teď zrovna prodává jednoho Golfa 1.4 benzín, 44kW, edice “Pink Floyd” za směšný peníz...

reagovat
PlusOne
12. prosince 2018, 09:23
0

Ten můj původní je prý momentálně součástí nějakého dědického řízení, a taky bude nejspíš na prodej, ale já už bych do stejné řeky podruhé nevstoupil, ne se stejným autem. Mám pocit, že už by to prostě nebylo ono. Apriori bych se asi nebránil tomu pořídit GIII znovu, ale rozhodně s nějakým zajímavějším motorem...zatím na takové úvahy není prostor (garáž je plná krámů, bude se tam stěhovat ponk, kolem kterého je potřeba místo, a navíc tam parkuju moto, na auto tam fakt není místo), a bylo by (teď) tak trochu zbytečné mít třetí auto jen proto, abych ho měl...možná se to změní, až žena začne po mateřské zase jezdit do práce, uvidíme, jestli další auto bude ospravedlnitelné :-) Třeba Kabrio by nemuselo být špatné, ale jako daily, a navíc, když na léto mám motorku...asi trochu zbytečné.

Testeuros
19. prosince 2018, 08:43
0

Popravdě kabria jako daily bych se nebál. Samozřejmě, že užitná hodnota je daleko nižší, ale kvůli stěhování či práci si nikdo kabrio nekupuje...

...i když...


(fotka je z FB skupiny, ta moje spinká pod plachtou v garáži)

peca
12. prosince 2018, 08:05
1

...Doktůrek, majitel velmi zachovalé E34 535i na krásných originál 17” “sekerách” z M5...
Uz jsem se lekl, ze to budou jine sekery :D

reagovat
PlusOne
12. prosince 2018, 08:44
2

Dotz Hanzo, "nejkrásnější" kola na planetě :-D jednu dobu jsem je viděl fakt všude......tyhle "sekery" byly naštěstí ty správné ;-)