načítám data...

Krabova cesta automobilového poznání (díl třetí)

11. září 2019, 01:20 37 komentářů krab

A prozatím bude i dílem posledním. Jenže Krab má stále řidičák, zdaleka neoslavil ani čtyřicítku a krize středního věku na něj čeká někde v nedohlednu. Ehm… No spíš výběrem svých plechových miláčků příchod oné krize poctivě trénuje. Další auta přijdou, na to vemte jed!

zobrazit celou galeriiPetr "Krab" Jeřábek: Krabova cesta automobilového poznání (díl třetí)

Žít svůj americký sen

V životě se mi povedlo mít Ameriky rovnou dvě a několik dalších jsem měl možnost řídit. Nejsem vůbec znalec americké automobilové kultury, mnoho z ní příliš nechápu anebo mi ani příliš nevoní. Jenže, když se jako kluk dostanete do Arizony a chcete se tam pohybovat jako svobodný člověk musíte mít prostě auto. A já už jsem tu story o Fordu Fairmont psal. Nesmírně jsem si užil každou z těch alespoň pěti tisícovek mil, které se mnou za volantem urazil. Měl jsem k autu vztah a když jsem se vrátil domů, opravil jsem s tátou alespoň tu Cortinu. Fairmont totiž byl na americké poměry kompakt, v lecčems mi naše Cortiny, tedy spíš Granady připomínal. Řídil jsem tam ale i velký osmiválcový Caprice Classic a další auta. Tehdy mě to bavilo. Tedy bavil mě motor. Houpavé americké podvozky a přeposilované řízení už daleko méně. Líbilo se mi, že to bylo cool, že řídím auto, které řídil i John McClane v Smrtonosné pasti a toužil jsem se projet v zeleném Fordu Gran Torino Sport z roku 1972 Clinta Eastwooda. Třeba se to ještě někdy povede.

GMC Jimmy 4.3 Sport 4x4

Vrátil jsem se domů do Evropy, do Podolí… no znáte to. A americké auto mi ani nechybělo. Nebýt jednoho zajímavého inzerátu, nebýt mé lehké úchylky pročítat všechny nové inzeráty… no zkrátka nevšimnout si onoho bílého starého amerického SUV, rozhodně by se bývalo neobjevilo za pár dní doma. Úplně stejné auto si dokonce zahrálo v jednom filmu s Arnoldem Schwarzenegerem a jeho vzhled „Walker Texas Rangeru“ byl prostě ve středoevropských reáliích hrozně vtipný. Vlastně bych se s Jimníkem s digitální přístrojovou deskou zas někdy hrozně rád projel i dnes. Vzal bych do ruky ten tenký klíček, strčil do spínačky s takovými křídlovým výstupky a celou jí otočil. Velký lenivý šestiválec by naskočil, „sahara“ se roztočila a Krabovi by se rozzářily oči. A vůbec, o GMC jsem přeci už kdysi psal, tak kdo chce celou story, najde ji tady.

Zpátky v Evropě a v britském roadsteru

Jimmy skončil u jednoho spokojeného zelináře, který měl Ameriky doopravdy rád a současně ho uměl doopravdy využít. A my už jsme zase s nějakými papírky s královnou Alžbětou na obrázku letěli do Albionu. Chtěl jsem tentokrát klasický roadster, chtěl jsem silný motor a dobré jízdní vlastnosti. Na Jaguar E-type jsem peníze vážně neměl. Neměl jsem ani na Triumph TR6 ve slušném stavu a ten se mé drahé polovičce navíc nelíbil. Chtěl jsem Austin Healey 100/6, ale na ten bych si musel vypůjčit v bance hromadu dalších papírků s tou královnou. A banka by mi nejspíš ani tolik nepůjčila.

A tak jsem vzal svých ušmudlaných pár tisíc liber a koupil Jensen-Healey, auto, které se dokonce dostalo do knížky „100 největších automobilových zmetků v historii“. Někde jí mám určitě schovanou v knihovně. Ve skutečnosti byl Jensen-Healey špatný jen napůl. To auto mohlo být vlastně velmi dobré, kdyby ho v Leylandu dokázali dovyvinout. Můj exemplář byl z roku 1972 a jeden z prvních několika set vyrobených. Byl to jakoby pojízdný prototyp, což na druhou stranu přineslo cenné zkušenosti. Ale z Británie dojel po ose a pak celé dvě sezóny poměrně spolehlivě fungoval. I „Sosnovou“ jsme si párkrát obkroužili. Rozhodně mám řidičské vzpomínky a jsem rád, že jsem je nasbíral v tomhle britském „prototypu“ s motorem od Colina Chapmana než v nějaké orezlé MX5 NB, kterou tehdy mělo hodně kluků s podobnou finanční situací a vášní pro auta jako já. No a ten motor Lotus ve mně navíc zažehl lásku k Lotusům…

Touha po japonských motorech byla silnější

No kecal bych, nebyla. Vlastně kdybych býval měl tenkrát větší rozum, sehnal jsem si po Jensen-Healey nějaký zachovalý Lotus Esprit 2.2 (bez turba). Nebývaly ještě tak drahé. Anebo bych býval jel a koupil Jensen Interceptor, který jsem už měl tehdy vybraný i pár emailů jsem si tehdy s majitelem vyměnil. Od něj mě nakonec odradila automatická převodovka. Dneska jsem mohl mít velmi zajímavé auto. No nic… Jenže víte, co je k smíchu? Že dnes bych asi uvažoval stejně. Totiž auto s automatem si řidičsky neumím naplno užít, ať už je jakékoli.

A co že jsem to koupil za Japonce? No přece Corollu GT AE86. A byla současně úplně ironicky i mým suverénně nejlevnějším autem, které jsem kdy koupil a současně taky suverénně nejdebilnějším prodejem, který jsem pak následně udělal. Cítím, že to auto jsem si měl nechat, měl jsem ho postupně nechat opravit a zachovat v původním, jen lehce funkčně upraveném stavu. Jsem debil! A nejde o to, že by mělo dneska i zajímavou hodnotu, to mi je ve výsledku jedno, ale že bych se s ním fakt pěkně svezl. Tyhle Corolly jezdí naprosto delikátně. Ať už je to TE71 s dvoukarburátorovým 2-TG motorem s hlavou od Yamahy nebo klasická a známá AE86. Těžko říct, jestli se k ní někdy vrátím, ale vím, že po svezení bych zatoužil dnes více než s leckterým novým sporťákem, kterým jsem ještě nejezdil.

A pak pro změnu, zkusit soba severu

O tomhle autě jsem asi ještě nepsal. Vavris jednoho podobného Saaba myslím taky měl. Vyzkoušel jsem si i klasickou 900 Turbo a ta mě vážně baví. To auto má hrozně moc charakteru a je dokonale jiné než produkce z jiných končin světa. Můj vínový Saab 900 NG 2.5 V6 byl víc Opel Vectra A 2.5 V6 nežli Saab, ale nějak jsem se nad tím nepohoršoval. Asi jako dneska věřím, že řídím klasický italský Fiat 124 Spider, přitom technicky vzato sedím v Mazdě MX5. Saab byl fakt příjemný, hlavně v zimě. Jejich sedačky jsou nepřekonatelně komfortní a „night panel“ je vynikající vychytávka. Když se v klidu a vyhřátém interiéru vracím z víkendového běžkování v Krušných horách, venku mrholí, je kolem nuly, z reproduktorů zní pohodová beatová muzika a já sleduju jen odlesky reflektorů v silnici s osvětlenou rafičkou rychloměru. Saaba jsem pak prodal kolegovi v práci a ten si ho dokonce odvezl domů, do Holandska.

Solidní Německá technika to jistí

Za celou mou náklonost k německým strojům může jedno nenápadné stříbrné pětkové BMW. Model E39 s řadovým šestiválcem 2.5 litru (čtyřválce se tehdy do 5er zdaleka ještě nemontovaly) bylo zkrátka a dobře skvěle postavené auto. V době vzniku bylo nepřekonatelné kvalitou jízdy, zpracováním, jízdními vlastnostmi i kulturou chodu. Koupil jsem ho vlastně náhodou. Zkrátka vyšel inzerát a prodávala se pětka v neobvykle pěkném stavu, no byla úplně jako nová. Když jsem ji viděl, musel jsem jí mít. Bavoráky jsem měl rád i předtím, hlavně model E30, ten mám moc rád doteď, ale ta pětka rozhodně může za to, že k bavorákům dodnes docela vzhlížím. Nebo spíš, protože jsem se svezl i s několika „emkovými“ modely. Konec konců, pane mi říkala i červená klaunova bota Z3 Coupe 2.8. Nevím, ale může se klidně stát, že Z3 Coupe zase někdy znovu v budoucnu pořídím. Jízdně to není zdaleka dokonalý stroj, ale má spoustu stylu a byla radost se v něm pokaždé projet.

Mýtus Porsche

Přišel rok 2017, přišel Autíčkář, který jsem dřív vůbec neznal, dva kamarádi přechodně skončili s motorkařením a já tedy i s nimi a stal jsem se plně autíčkářem. A povedlo se mi koupit moje první Porsche 911. K tomu navíc najít kamaráda, podobného blázna do aut. V tom je tahle webovka nepřekonatelná. Nikdy jsem nebýval fanoušek Porsche, nebyl jsem úplně to typické dítě, co se může zbláznit, když jedno vidí projet ulicí, ale v podvědomí to někde uložené bylo. A od té doby to auto mám a nenechám ho z garáže „zmizet“ za žádnou cenu. A to je u mě dost zvláštní. Ta radost, když svou 911 ráno nastartuju je příliš velká na to, abych se jí dovedl vzdát. A to jsem si v posledních letech zařídil opravdu velkou řadu zajímavých sportovních aut. Porsche má totiž všechny automobilové ingredience, které vytvoří lahodný pokrm. No, kromě jedné….

Krab Alfista a Ferrarista

Že bych konečně přišel na dokonalý recept, na podstatu toho, o čem láska k automobilům je? Anebo jsem zase ztracen v další slepé uličce? Pravdou je, že ne všechna italská auta bych si koupil. A vnímám jejich drobné i větší nedostatky. Poslední dobou však sleduji víc a víc automobilový design. Lotus Elise jsem taky koupil z půlky kvůli jeho vzhledu (vypadá trošku jako malé Ferrari) a z té druhé kvůli jeho jízdním vlastnostem. Kdybych býval šel jen po nich, koupil bych si Caterham. Protože tam se o vzhledu nedá příliš hovořit. To je Lotus Seven, jednoduchý lehký závoďák na bázi techniky, která byla po válce běžně k dispozici. Jenže je tak delikátně sestaven, že se stal mým suverénně nejlepším svezením se sportovním autem vůbec. Jsou rychlejší auta, ale Caterham je z nich nejlépe připraven na závodní dráhu, kde exceluje. Kdo hledá auto na víkendové okruhové svezení, nepotřebuje dívat jinam.

No, a to já při vší úctě nejsem. Já se rád na okruhu svezu, ale zas tomu příliš nedám. Mě ta auta baví hlavně tím, jaké emoce vzbuzují, jaké zvuky vydávají jejich motory a jak moc nebo málo se do procesu řízení cítím zapojený. A víc a víc sleduji jejich design. Mám rád Giulii Quadrifoglio – hodně moc rád! A kdybych byl o něco solventnější, koupil bych si jistě i Ferrari. K automobilům Ferrari se člověk nějak postupně dopracuje, pokud není povoláním syn a nemůže do toho jít rovnou. Musí hledat různé okliky. A těch zajížděk do různých slepých ulic jsem si zažil už hodně.

Objeví se tu brzy rudá placka s mrkačkami a vzpínajícím se koníkem?

Neobjeví. Auto, po kterém už delší dobu opravdu toužím je model 348 TB (TS). Přiznám to. Jenže na něj reálně nemám peníze. A nedovedu si představit, že bych se rozloučil se všemi svými současnými auty, což zní trochu úsměvně, když vidíte jak rychle ta auta (někdy) měním. A to jsem některá ani nezmínil. Třeba jsem úplně vynechal Toyotu GT86. Ale o té jsem toho napsal už v minulosti vyloženě hromadu. Přitom mi dneska vlastně ani nechybí. Vím, že by mi chybělo Porsche, kdyby náhodou odjelo k novému majiteli. A Lotus Elise rozhodně taky. A co ten nový Fiat Spider? Ten je doslova skvělé auto za ty peníze. Užívám si v něm každý kilometr. Konečně mám první auto v mé historii, které je takřka nové a dlouho na něm nebudu muset řešit žádné problémy.

Všechno má svůj čas. Rád sleduju garáž Harryho Metcalfa. Možná na ní díváte taky. Má 16 aut a 15 motorek, nebo tak nějak. Musí to být dřina se o každý stroj starat. Občas bývá i sdílný s náklady, které ho ta auta stojí, byť většinu času nejezdí. Ujezdit to zkrátka nejde. Dnes už vím, že auta hromadit nechci. Chci si vyzkoušet novou automobilovou kratochvíli. Až si přes zimu našetřím nějaké ty papírky (ne s královnou, ale s naším T.G Masarykem), tak si trošku pohraju s naladěním 124 Spideru. Už to mám dokonce vymyšlené. Příběhy autíčkářských stavitelů Goldiese a Tomyxe už předhonit nejde a ani to není smyslem. Ale rád bych si přičuchnul k tomu, jaké to je, lehce si své oblíbené auto vyladit. Zažil jsem to už s Porsche, byť zbývá stále ještě pár věcí, co by se dalo doladit a malý Roadster Fiat 124 Spider k lehčím úpravám přímo vybízí.  Ale po Ferrari 348 budu nejspíš toužit pořád… neměl jsem se tenkrát zkrátka dostat za jeho volant. Žil bych v sladké nevědomosti. A toužit po něčem co nemáme je nejspíš nakonec i dobré. Člověk nemůže mít vše co by chtěl, zlenivěl by.


Nový komentář

Komentář úspěšně přidán.

Komentáře

liška
11. září 2019, 10:22
3

Peknej souhrn a pockej az pujde Sally z domu, odkazu te na tenhle clanek, presneji ten odstavec, kde se dusujes, ze ji neprodas:)

reagovat
krab
11. září 2019, 11:22
0

Tomu se i sám směju. Ale to je právě to těžký odhadnout, jestli se zkrátka něco změní a najdu nějaký auto natolik skvělý, že toho poršáka pak budu moct "obětovat". Zatím se držím... Buď jsem se svezl v autech sice skvělých, ale tak drahých, že by mi to reálně stejně situaci nevyřešilo, anebo naopak mě nenadchly natolik, že bych to fakt chtěl udělat. Stejně to jsou takový malicherný "problémy", ale na autíčkáři to snad má nějaký i pochopení :)

BigBen
11. září 2019, 11:54
0

Najdeš právě to Ferrari, to mě přesně napadlo když jsem to četl...

krab
11. září 2019, 12:16
0

Já přemejšlel nad tím závěrem a i když mám každej týden pocit, že bych chtěl něco jinýho ( klasická nemoc nás autíčkářů - některých) a červený F348 TB prostě zůstává nejsilnějším zážitkem. Podle mě to je i tím, že to zapadá do toho hrdiny dětských snů. Tohle auto bylo nový, když mi bylo 8 - 12 let cca a že to bylo absolutně ale úplně maximálně nedostupný. A ten vzhled toho auta, ideální rozměry, všechno manuální, řízení bez posilovače atd...

Jenže reálně na takový auto nejde o to jen schrastit nějak 1.5 milionu na nákup. Chce to mít vůbec dostatečný příjmy ještě na údržbu a aby sis ho užil a neměl to jen zavřené v garáži. A je bezva, že jsem na takový auto byl vlastně vždycky moc chudej, mám prostě v hlavě pořád takovejhle dětinskej sen, i když si užívám jiný auta, levnější , dostupnější, který jsou vlastně možná i lepší. Objektivně vzato se s Lotusem svezu líp než v tom Ferrari. Ale stejně to Ferrari chci. To je v tý hlavě :)

BigBen
11. září 2019, 14:04
0

Já to naprosto chápu, protože F 348 bych chtěl taky :-)

Skipper
11. září 2019, 18:04
0

A já taky!

Fa
Fandatik
13. září 2019, 09:11
0

Mě teda uhranulo F308 detektiva Magnuma (resp. Robina, ale Tom s tím jezdí). A neřešit peníze, tak bych si od Ferrari vybral 612 "Špagetyjedli". Možná tenhle model není úplně v popředí zájmu, ale mě se líbí.
Přijde mi to škoda, honit nějaké starší baby Ferrari v ČR po okreskách. Ale třeba 2x za rok si udělat trip po Evropě (převážně dálnice) v plnotučném GT s koněm na kapotě by mohlo být fajn. A nevím zda už by na to nebyla 456 moc ...ehm, brzo vyrobená.

Sedrik
13. září 2019, 09:55
1

K tomu Ferrari a penězům - mám to ještě tak, že pokud vím, že to auto je pro mě za určitou hranicí (finanční), tak se přestávám za volantem bavit.

Příklad: když jsem měl MX-5, která mě stála tuším 130tis., tak jsem s ní jezdil jak se mi chtělo. Když napadl sníh tak nehrozilo, že bych NEjel do práce Mazdou. Bylo mi fakt jedno, jestli ji někde opřu o svodidla. Oprava toho auta totiž není drahá a nebyl to nějaký výstavní kus, aby mě to bylo líto. Stejně tak jsem věděl, že jsem to auto koupil za +- minimum jeho ceny a tudíž, pokud ho budu prodávat a bude mít lakované dveře, tak na tom budu tratit minimum peněz.

Když ale jedu autem, které stojí násobně víc a nechci na jeho prodeji tratit 20 procent ceny, tak jedu opatrněji a tolik si tu cestu neužiju.

Proto teď kukám po nějakém sporťáku, ale hledám auto, které bude už trošku olítané. Které má najeto, není to žádná aniversárka a vůbec mi nebude vadit, že je na blatníku promáčklina od nákupního vozíku. Musí být technicky v pořádku - zbytek je mi fuk.

Z tohoto důvodu bych si auto tipu Ferrari nekoupil, dokud jeho pořizovací cena nebude max 10 procent mého volného kapitálu (a to nebude nikdy, takže jsem v klidu :D). Pak by mě odřený bok sice pořád mrzel (je to koneckonců Ferrari), ale nešť.

Pamatuji si loading screen z jednoho starého dílu NfS, kde bylo Ferrari 360 a bylo špinavé (jak unikalo před 5-0 :)) a já si říkal - takhle bych chtěl, aby můj sporťák vypadal: špinavej od ježdění. A abych si toto mohl užít, potřebuju s tím autem jezdit....

beastar
13. září 2019, 10:38
0

Sedrik: Píšeš to přesně tak jak to vidím i já. Je krásný mít Ferrari. Ještě krásnější je s ním jezdit běžně jako s autem. U nás téměř nevídané. Takových lidí je 0,05%. Nejen že jsme prostě na tohle pořád chudá země. Ale i infrastruktura a tak... Tady to prostě na daily supersport z itošky není. Přístup k vozu pro zábavu mám taky takový musí to jezdit a potom vypadat. Rozhodně není nutný mít muzealni kus.

Proto přicházím na chuť stále levnějším popelnicím z kategorii hh a tak. Zatímco dříve sem právě chodil koukat do garáže... Pod plachtu... Dnes už mě taková blbost ani nenapadne. Radši vezmu šuplík a jdu hledat 2tř. silnice a polňačky:)

Pólin
11. září 2019, 10:58
0

Krásná skvadra...škoda té AE86ky...ten motor musí být fantastický... A věřím, že to Ferrari jednou bude...to člověk musí stihnout do 40 let, ať v tom nevypadá směšně :D

reagovat
krab
11. září 2019, 14:29
0

Dík, no hele ta mrzí trošku furt, ta AE86. Tyhle motory byly fakt skvělý. Ono se to těm inženýrům taky líp naladilo, když ty motory nemusely mít ucpávky ve výfuku. A jak byl už v Japonsku rozvoj přesnýho obrábění, tak zkrátka šlo už v 80. letech vyrobit motor, který měl vysokou kompresi, válce, písty, ojnice, klikovku, zkrátka všechno perfektně vyvážené s malými tolerancemi atd. To uměla Yamaha, ty hlavy dělali v Yamaze pro spoustu vysokootáčkových motorů (teda bych nekecal, teď nevím zda pro 4A-GE, ale pro ten zmiňovaný starší JT-G rozhodně). To je radost poslouchat a točit to. To už je pryč.... Poslední takovej motor si užívám v Elise, to je 2ZZ-GE.

I když, abych jen nefňukal, třeba moderní 1.5 Mazda Skyactiv 96kw točí taky 7500 otáček, točí se k nim s radostí a je to paráda ten motor poslouchat a hrát si s ním. Ale to je mám pocit jedinej takovej na trhu...

MAJKL
11. září 2019, 11:47
0

Ty jo, to je počet aut, neuvěřitelný, kolik že Ti je? 90? :)). Závidím té odvahy vystoupit z toho "komfortu koupit a jezdit" a naopak experimentovat, udělat si vlastní zkušenost. Je to paráda

reagovat
BigBen
11. září 2019, 11:58
1

Jsou k tomu potřeba 3 věci:
1) odvaha zkoušet i to co by jiný ze strachu nekoupil
2) peníze, protože těch se utopí dost :-)
3) stejně postižená nebo aspoň tolerantní manželka (souvisí s bodem 2)
Krabovi můžeme jenom pogratulovat :-D

beastar
11. září 2019, 16:52
0

Tak zrovna hláška. To je aut mě pobavila:D Počet Petrem vlastněných vozů překračuju asi čtyřnásobně a mám pocit, že věkově jsme na tom podobně. Jen on má zajímavější auta... Řekněme z pohledu Autickare. Potřeba je hlavně odvaha a chuť experimentovat. Gratulovat mu nechci podle mě je taková sbírka zbytečná. Už sem mu to kdysi psal. Sám sem 5 aut jeden čas měl.... A je to úlet.

Pólin
12. září 2019, 08:26
0

Á, tak to s Tebou nesouhlasím...to je jako by jsi vyčítal sběrateli známek, že má těch známek trochu moc... jasně, že je to zbytečné, mát 10 alb známek, ale když to chceš, tak prostě nemáš nikdy dost...mít dostatečné finanční zázemí, taky bych měl klidně 20 aut...a jasně, že některá z nich by třeba i několik lete nejela...

beastar
12. září 2019, 09:57
0

Pólin: V pořádku. Jen Krab při vší úctě k němu není sběratel. A nemá typicky sběratelská auta. A co teda vím ani to o sobě sám neprohlašuje. Finanční zázemí je jen jeden z mnoha faktorů. Jak jednou ta auta nakoupíš ten peníz v nich je. Znám lidi, co nejsou sběratelé a mají 10 aut:D Je to každého věc samozřejmě. Jen je to naprosto kontraproduktivní. Pokud to nejsou skutečně věci jako Ferrari, R-R, Porsche klasika a tak dále. Když to vezmu hodně systematicky..... A obecně. To že máš 3 golfy, eos a touarega z tebe nedělá sběratele:) Už sem to kdysi s Krabem řešil a mám pocit, že i on se neustále mlátí mezi myšlenkou na daily+faktjakozehustejsupersport a tímhle co provozuje.

krab
12. září 2019, 10:24
0

Právě celý je to o nějakým myšlenkovým vývoji a vkusu a vůbec individualitě. Někomu přijde 4-5 různých starších aut jako nesmysl, jiný jich má 10. Pak jsou lidi a není jich málo, co jezdí Golfem na operák, těší se na ID3 a nechápou nás už vůbec... (Protože vztah většinový společnosti k automobilu se mění a ne zrovna směrem, kterýmu bych tleskal. Ale to sem nepatří...)

Důvodů proč nemám daily + nějakou opravdu sportovní lahůdku, ale víc míň praktickejch, levnějších sportovních aut je nakonec víc. Jednou věcí jsou přiznejme si - finanční možnosti. A pak tu jsou staré sny, co si chci plnit. Takže určitá část mě by klidně všechno prodala a objednala si zbrusu nový Boxster Spyder nebo Lotus Exige 410 Cup, ta druhá touží po starém Ferrari 348 a těší se na každej den kdy nastartuje to starý Porsche 996 nebo Elise a jede někam na výlet.

Zrovna v mým případě je hrozně těžký takovýhle rozhodování. Víc tíhnu k tomu si stejně zachovat ty autíčkový "sny" s dětství než koupit jednu novou pořádnou skvělou sportovní káru. Ale ty jsou taky strašně dobrý.... není to lehký kluci :)

PS: ve výčtu aut jsem na několik z nich zapomněl, bylo by to navíc moc dlouhý. Třeba jsem úplně minul Focus ST 225. A v době s tím hot hatchem jsem ho měl hodně rád. Mám rád ostrý hatchbacky dodnes. Zrovna tenhle týden a víkend mám doma laskavě zapůjčený i30N liftback a znova mě nutí zamyslet se co je na téhle kategorii vlastně skvělý. A je to hned několik věcí. Už ale víc a víc vidím, že to není přímo auto pro mě. Tím pádem mám alespoň relativně jasno, že ostrej hatchback už asi kupovat v budoucnu nejspíš nebudu ...

beastar
12. září 2019, 23:10
0

krab: Však já tě nekritizuji ani ti nezávidím, nebo tak něco. Pouze konstatuju že to co děláš není pro všechny a rozhodně to není JEN otázka peněz a nějakýho prostoru a osobního času proto se tomu věnovat. Já sem těch aut míval taky několik. Dnes sem došel k tomu, že to prostě nemá cenu. Alespoň pro mě a troufám si říci pro většinu lidí. Něco jinýho jsou samozřejmě vererány případně opravdu cenný auta do kterých se investuje stejně jako třeba do umění.

Vím že si dost aut vynechal. Co si třeba míval. Já nevím no HH jsou auta který mě nikdy moc neoslovily stejně jako mě neberou takový ty lehký, lowcost roadstery a teď nemyslim nutně jen Miatu. Krom toho, že to je na každým okruhu a rohu jsou tu i věci, že já prostě mám rád úplně jinej typ aut. A ano řešim výkon a i u takzvaný víkendovky jakousi praktičnost a pohodlí. Nedávno sem jel v Německu okreskama jakože fakt okresky.... no krása, přítelkyně ta se rozplývala jak je to tam krááásný. A já si řikal ty vole no nechtěl bych se tady potit v něčem jako je Krabův LOTUS. Přitom tvůj blog o tý cestě do Ajflu a vůbec celej ten tvůj žlutou postrk mám rád.... Nicméně nechtěl bych to ani nic podobnýho. A už vůbec bych toho nechtěl doma víc:D Jediný auto u kterýho naprosto chápu to co popisuješ je 911 tyhle auta se prostě neprodávaj pokud nepotřebuješ zrovna rychlý prachy.

krab
13. září 2019, 22:38
0

Jasně, to je taky vidět, že jsme každej vlastně jinej, což je dobře. Já si užiju to hraní si s autem, který je klidně nepraktický, nepohodlný atd. Vlastně málokdy mám i potřebu být řidič auta - spotřebitel. Často si jedu jen tak protože ta cesta je cíl. Nebo si nějak ty cíle vyhledávám, aby pochopitelně byl i důvod někam zajet, aby to nebylo fakt jen tak.... A baví mě v zásadě jednoduché, lehké stroje. Anebo musí mít něco, co mě u nich zaujme. To je přesně opak auta třeba z toho tvýho blogu - Superb. Dobré auto, ale "dobrodružnou" nebo veselou historku z cesty takovým autem někam prostě mít nebudeš, nic zajímavýho po cestě nezažiješ.

PS: to víš, že to časem zase u mě chytne zase nějaký trochu nový směr, ale teď jsem vážně rád za to jak to je... (Ferrari je oblast snů pochopitelně)

Irwinek
11. září 2019, 12:45
0

Škoda, že jsi takový mlaďas :-D mohl jsi si užívat embéček, erek, volh, leninovejch sání a spol :-D
docela by mne zajímalo, co by jsi si vybral v těch letech bez dnešních zkušeností :-D
Až si koupíš to ferrari, a Ty si ho koupíš, tak Ti za svezení zase půjčím bestii :-D má teď za sebou slušný tuning :_D

reagovat
Slower
11. září 2019, 13:54
0

Kazdy ma sveho konicka. A u tebe je super, ze tim dokazes bavit i spoustu lidi kolem.

A po tom shrnuti mi na tebe celkem sedi prvni sloka pisnicky "All my life" of Foo Fighters.

reagovat
beastar
11. září 2019, 17:11
2

Touhu po 348 chápu. Taky bych do toho býval šel. Kdybych to měl kde zaparkovat. A musel bych na to mít čas... Což není:))

reagovat
Pe
PetrM
11. září 2019, 18:41
-13

Beastare, jdi si honit sve ego nekde jinde. Jednooky je mezi slepymi kralem... Tvoje komentare jsou usmevny.

beastar
11. září 2019, 19:20
2

Díky. Vždy si vážím komentářů od neregistrovaných anonymních Petrů. Já si nic nehoním:D Ego jo.... Rozhodně ne na netu... Úsměvny je zejména tvůj pokus se mě dotknout. Hezký den Peťko.

Skipper
11. září 2019, 18:06
0

Ještě že jsi ten Interceptor nepořídil. Už bych nad ním slintal!

reagovat
Jimi
11. září 2019, 20:18
0

U té americké části by mě zajímalo to pořízení auta do osobního vlastnictví v USA, bylo to komplikované nebo to tam jde pořídit bez problémů? Na těch pár měsíců jako turista by to asi stálo za to... jinak zajímavá všehochuť.

reagovat
krab
11. září 2019, 20:54
0

Šlo to snadno, měl jsem J1 víza a chtěli jen pas a pojistku si udělat. U šerifa mi dal značku a bylo... ale to byla Arizona a před 15 lety :) kdoví jak je to teď.

Opelfahrt
11. září 2019, 21:34
0

Měl jsem v r. 2003 taky vízum J1. Stát Utah, ale u té pojistky myslím chtěli Social Security Number a to nevím, jestli turista získá. Zase je pravda, že tyto věci se v USA mění stát od státu.

krab
11. září 2019, 21:37
0

Máš pravdu, to chtěli. A social security number jsem právě tenkrát dostal. Ale to vystavili až v New Yorku kam jsem přiletěl.

Slower
12. září 2019, 10:38
3

Zkusenosti z 2017 a 2018 z Texasu - nepotrebujes nic. Jakoze opravdu vubec nic. Ruzne staty muzou mit ruzne drobnosti jinak, ale obecne to takto probiha ve vsech statech.

Teoreticky potrebujes adresu kam to auto registrujes. Nikdo ji nezkouma. Muze to byt adresa hotelu v pripade kdy chces byt alespon trochu ferovy nebo vymyslena adresa. S timhle to auto koupis a pak mas teoreticky nekolik dni na to tu zmenu udelat na urade. Pri prodeji od fyzicke osoby se casto datum prodeje nevyplnuje a doplni se tam podle potreby.

Na prihlaseni/prehlaseni auta na urade musis krome vyplneho stareho title (jejich obdoba velkeho technicaku, ktery ma vzadu kolonky pro prodej) jeste ukazat potvrzeni o pojisteni auta. Staci email nebo vytistene potvrzeni. Na ziskani pojisteni auta v USA zase potrebujes jenom adresu. Jsou pojistovny (jako Geico a jine) u kterych staci (mezi)narodni ridicak. Nekde to jde sjednat po internetu a tam kde to bez SSN/US driving licence number nejde, tak tam staci zavolat nebo zajit osobne a oni to nejak poresi. Obecne v USA muzes ridit s narodnim ridicakem 3 mesice (platnost turistickeho vstupu) a pak si musis udelat mistni, takze pojistovny te s tim klidne pojisti, jen na to obcas nemaji pripravene systemu a musi se to rucne obejit.

Edit: Pri prihlaseni auta se jeste plati ve spouste statu dan z hodnoty auta. V Texasu 6.25%.

Prakticke postrehy
1. Nikdo nezkouma, jestli je adresa platna, ale poslou ti na ni novy velky technicak s tebou jako majitelem a nevyplnenymi kolonkami pro prodej.
2. Alespon v Texasu (a takto to je ve spouste dalsich statu) nikdo nezkouma (ne)legalnost pobytu. Chteli videt ID pri prihlaseni, stacil by jim pry cesky ridicak kdyby nekdo nechtel ukazovat pas. Logika za timto rozhodnutim je zajimava a ma neco do sebe - kdyby chteli videt dukaz o moznosti legalniho pobytu, tak stejne zadne neodhali, protoze tam pak nebudou chodit. A navic tam bude jezdit spousta aut s nedohledatelnym majitelem.


Funguje to podobne i v Kanade - zrovna pred 3 tydny si takto kamarad koupil Corvette C7 v Calgary na adresu do hotelu, tam udelal i pojisteni, ted je s ni na roadtripu po USA a z Houstonu ji posle do Evropy. Vse legalne a oficialne, zadna cernota a podvody.

Edit - info o dani z prevodu
-
Komentář upraven 12. 9. 2019, 11:49:17

Bavoraczech
12. září 2019, 07:32
0

Jako italofil mudím dodat, že sis prostě koupil špatnou Alfu (a možná i Fiata). Fiat mohl být abarth, prý je s ním o mnoho více srandy. Ale to nechme. Opravdu odvážný člověk by si nekoupil prakticky bezproblémové Mito, ale šel by do Alfy GTV6. Té staré původní. To je totiž to pravé autíčkářovo nebe a peklo. Neskutečně charakterní auto s projevem motoru a podvozku, který snad seslalo samo nebe a se spolehlivostí a složitostí některých oprav, které dělají z vlastnictví klasické Alfy peklo :D. Namátkou bych dále doporučil Giulii Sprint nebo klasický 70/80tkový Spider s výtečným motorem NORD, který ani moc nestojí. Pak je tu ještě šeredná, ale o to zábavnější 75ka, snad poslední Alfa s transaxlí. Z moderních Alf mohu nabídnout 4C/Spider, které jsem taky neřídil, ale dle slov nadšených majitelů je to odolné auto, které je téměř dokonalé na okresky, ale v Mostě mu přebývá trochu turboefektu. No a nakonec ta vzpomínaná Giulia QV... i když majitelé 2.0T tvrdí že to není ono a kupují si 156ky s Bussem :D

reagovat
krab
12. září 2019, 08:33
0

Jo, GTV6, na tu se těším jako malej, jestli mě někdo někdy sveze. Něco lehce jsem dokonce už měl i slíbený :)
MiTo - víš co, to si vybrala moje drahá polovička. Tu bych nemohl nechat jezdit v 80's youngtimeru a navíc až přijde zima a sůl, bude se ještě hodit :)

Ber to tak, že Alfista jsem pouze začátečník. Třeba se časem propracuju do pokročilejších levelů...

124 Spider : jasně, Abartha bych býval taky radši, ale cenovej rozdíl oproti tomuto kousku a nejlevnějšího použitýho Abartha s manuálem z Německa by byl cca 170 tisíc. A tenhle stříbrný má plnou výbavu a vzhledově se mi zrovna tahle barva a decentní kombinace s Lusso koženým čalouněním líbí. Asi stárnu nebo co... Doladím si podvozek a výfuk a uvidíme co eventuelně půjde s ECU ( jednu nabídku úpravy ke zvážení mám v ruce) a bude to z půlky Abarth. Ještě tedy chybí samosvor (taky se dá koupit) a brzdiče Brembo vpředu ( jistě se dá řešit nějaký aftermarket pokud bych chtěl). Jako teoreticky se ten "Abarth" anebo ještě jízdně lepší a zajímavější individuální verze dá časem postavit. Díly nestojí příliš.

bkralik
12. září 2019, 10:34
0

GTV6 furt slíbené máš, jen nějak stále není čas to domluvit pořádně :-D

krab
12. září 2019, 11:09
0

Díky moc, já se ozvu v soukromé zprávě, vím, nějak se toto zakecalo a nedomluvil jsem to pořádně. Rád se za tebou stavím a zkusíme najít nějaký společný čas.

Sedrik
13. září 2019, 09:43
0

Hezká série článků - ta poslední věta je i mým motem. Vždycky, když si splním automobilový (nebo jiný) sen, vyskočí okamžitě další :) Žena mi říká, že nebudu nikdy spokojenej, ale o tom to není - ty sny mě posouvají dopředu. Kdybych teď vyhrál miliardu EUR, pravděpodobně by mi to vzalo dost elánu, protože proč se honit, když můžeš mít všechno.

Tak automobilovému snění zdar - moc Ti přeju, aby to Ferrari vyšlo!

reagovat
krab
13. září 2019, 22:32
1

Díky moc a těší mě, že to vidíš stejně. Vlastně možná vnímám to, že jak se mi postupně daří dostávat se za volanty různých aut ( a ta šance dřív nebývala), tak se na to těším o něco míň. A to s tím právě souvisí... Mít tu miliardu, člověk by zlenivěl, otupěl.

Aspoň je super, že když si vyzkoušíš různá auta, různý cesty a pak skálopevně víš, po kterým autě vlastně vážně toužíš, tak je jasné, že tě to pak jen tak neomrzí, pokud se to povede.

PS: ale ten blog neber jako teaser na to, že za měsíc se F348 objeví v garáži, k tomu ještě bude dlouhá cesta :)

Sedrik
14. září 2019, 09:39
0

To chápu - a o tom to právě je: pořád je se na co těšit :)